Reknu vam, ze nejsem spokojeny ani se soucasnou ceskou filmovou produkci. Nedavno v HBO bezel film Musime si pomahat - pod nazvem Divided We Fall v ceskem zneni s anglickymi titulky. No cumel jsem jak zaba z kysky, mi hoste co neumeji cesky taky. "Why do they still make movies about WW II? (Proc porad nataci filmy z druhe svetove valky?" byl jsem tazan. "Because they do not dare shoot movies about the present! (Protoze filmy ze soucasnosti se boji natacet)" znela moje odpoved.
Po 50 letech se to stale nelepsi a i soucasni, udajne nekomunisticti reziseri se radeji stale vraceji do dob valky. Nejnovejsi produkt tohoto trendu je film Zelary, rezisera Ondreje Trojana (producent Pelisku a Pupenda). Hrdinove ceskeho odboje (za valky bylo 125% ceskeho obyvatelstva v protinacistickem odboji - 125% proto, protoze nekteri v nem byli dvakrat) schovali odbojarku Anu Geislerovou pred nacisty v horske vesnici tim, ze ji provdali za typickeho mistniho idiota. No strasny!
Protoze mi bylo receno, ze jen kritizuju a nereknu jak by to melo byt - navrhuji novy cesky velkofilm, uplne oskarovou zalezitost, epopej zacinajici na konci tolik popularni druhe svetove valky a koncici v soucasnosti. Film by mel mit aspon 180 minut trvani, aby se tam vsechno veslo. Kamera Ondricek, produkce Trojan, kostymy Pistek, rezie treba mlady Sverak (ten by taky mohl natocit film "Proc muj tatinek vstoupil do KSC").
Pro promitani v Ceske republice bude mit film poznamku, ze vsechny postavy a jejich jmena jsou vymyslene a podobnost s osobami zijicimi je ciste nahodna. Film by se jmenoval "Takovi jsme byli (a jsme)" - ono "a jsme" je tam, aby Babs Streisand nevriskala, ze ji nekdo ukradl nazev - i kdyz vykradani cizich filmovych napadu je v ceske kinematografii bezne.
Film by byl plny historickych postav - aby se divak mohl nejak vice ztotoznit s dejem. Uvodni scenou by bylo jak Reinhard Heydrich na kolenou houpa maleho chlapecka, ktery se jmenuje Vaclav Havel - chlapecka muze hrat kdokoliv, na minutovou roli Heydricha bych premluvil Kennetha Branagha, uz
Heydricha hral predtim.
Dalsi bude scenka z kancelare povalecneho Narodniho vyboru v Nepomuku, kde si bude cerstvy pristehovalec z Ukrajiny tovarysc Pruzinskij menit jmeno na Klaus, vedle nej bude stat maly synek jmenem Vaclav - toho by mohlo hrat to otyle dite, co hralo Kolju, jestli mezitim nevyrostlo a neemigrovalo. Pak prijdou titulky, podmalovane dramatickou hudbou a skok do padesatych let.
Soudruzka Pruzinskaja, nyni Klausova, vyucuje rustinu. S trochou basnicke licence do jeji tridy posadime jako male zacky i jejiho syna Vaclava, maleho Petra Pitharta, maleho Kavana, maleho Dybu. Idea celeho filmu je, ze vsichni dnesni papalasi se znali vlastne odmala, vsichni byli deti komunistu a byli v Pionyru. Deti za dirigovani soudruzky Klausove zpivaji jak Katusa vysla na bereg vysokyj, bereg krutoj. Pote odchazeji na oslavu Prvniho maje. Tisice rozjasanych tvari, trepetalky, mavatka, prubezne strihy na tribunu. V pruvodu zaber na bily transparent s krvave rudymi pismeny Se Sovetskym svazem na vecne casy a nikdy jinak! Transparent nese z jedne strany mladistvy Karel Koecher a z druhe strany Milos Forman, ktereho se drzi mlada Jana Brejchova - kdo je bude hrat, to necham na reziserovi.
Po pruvodu kratke prustrihy do zivotu ucastniku pruvodu. Mlady Forman s mladou Brejchovou shaneji byt, za ucelem protekce jdou i za Antoninem Novotnym, byt maji okamzite, u Novotneho je mezitim Koecher s Klausem, Novotny vydava prikazy, Klause nebrat do KSC, aby jsme ho mohli poslat do USA jako spiona, Koecher pujde do USA taky jako spion, ale pod krytim jako "emigrant". Dalsi strih a Petr Pithart predseda vyboru, ktery vylucuje studenty z vysoke skoly pro nedostatecnou oddanost veci komunismu. Tyto zabery prostrihavat kratkymi soty z koncentracnich taboru Rovnost a Nikolaj, zabery na muceni veznu Grebenickem (roli dat Vladimiru Brabcovi), zabery veznu zastrelenych v dratech. Zabery rozjasanych tvari z prvomajoveho pruvodu stridat se zabery z poprav nevinnych lidi na Pankraci, poprav provadenych na lamacich stolech - vezen je privazan na stul a je mu zlomena pater - reziser by mel vsunout drsny hollywoodsky realismus r la John Woo.
A zatimco pozdejsi "lidske tvare", kterych si budou bezprizorni prostacci "hluboce vazit" jak v osmasedesatem, tak znova pozdeji po sametovce, jasaly pri vysloveni slova Stalin, tak mimo Prahu pri kolektivizaci vesnic. Producent urcite sezene par hercu s "poctivymi ksichty" jako Satoransky nebo Moucka, kteri budou hrat kulaky z vesnice. Zavrit je na Mirov a nebo jen do PTP, kdyz maji stesti, pak je obvinit, ze jsou v PTP a neobdelavaji pole, a tudiz je treba jim je zabavit do JZD a az se vrati z PTP, tak je soupnout do pastousky a nechat je, at se udrou k smrti v cihelne. Aby to bylo autenticke, vesnice se jmenuje Malechov a kulak se jmenoval Mazal!
A zabery na spokojene poctive ceske tvare, jak se vyporadaly s tridnim nepritelem! A znova zaber na deti ze skol vyhanene na pole na sber kapitalistickeho brouka pod mirove-bojovym pokrikem "Mandelinka bramborova, pomocnice Trumanova". A zduraznit tu hrdost, pane rezisere! Hrdost na to, ze jsme Cesi!
Pak obdobi "svobody sedesatych let" - Menzel s Formanem nataci "svobodne" filmy, ale Milo Kominek a tisice dalsich jsou stale jeste zavreni, mlady Havel s Klausem cestuji do USA, kdy jim napadne, ale na hranicich se strili jako driv, Pithart je ted uz "studentsky vudce" s Kavanem, ale na vysoke skoly jsou prijimany jen deti komunistu, Dyba jede do Kanady, Kavan jede do Svedska a do Anglie, Pithart jede do Izraele, zbytek naroda pak do prdele (aby se to rymovalo s tim "do Izraele"). Vetsina deti komunistu se rozjizdi do celem svete "studovat na Zapade" - deti obycejnych lidi stale jeste nemaji dovoleno jit ani na ceske vysoke skoly a musi se spokojit s ucebnimi obory jako zednik, hornik nebo traktorista.
Rok 1968 bude zminen jen kratce, protoze jeho dulezitost stale klesa s vedomim, ze to nebyla nic vic nez komunisticka habadura, stejne jako rok 1989. Urcite tam bude scena se Smrkovskym, jak rika studentum: "Ano udelali jsme i chyby, ale dejte nam jeste jednou sanci!" A debilni narod jim tu sanci dal (proto se film bude jmenovat "Takovi jsme byli") a bylo zase 21 let temna. V nasem filmu bude hlavni postavou osmasedesateho hlasatelka Kamila Mouckova, dcera ultrastalinisty Vilema Noveho (jak jinak). Zabery na davy, skandujici "My chceme cisare!" Cisar se jmenuje Cestmir, a je to - jak jinak - taky komunista. Par zaberu na plactiveho Sasu Dubceka, kdo toho bude hrat, nevim, ale reziser by mel zduraznit, ze i tenhle dacan komunisticka bezproblemove vyrostl v SSSR v dobe, kdy Stalin vrazdil miliony lidi.
A nastava nejzajimavejsi cast filmu - cast popisujici leta Husakovy "normalizace". Zacne to zabery stranickych proverek, komuniste delaji cistky sami mezi sebou, kdo se zkompromitoval a kdo ne. Zvukar zaridi, aby tam parkrat zaznel prominentni vykrik "Odpustte mi to soudruzi! Byl jsem pomylen!" v nekolika variacich. Vyhozeni komuniste, objevuje se tam znama tvar Petra Pitharta a jinych, jsou brani na stranu a je jim vysvetlovano, ze jejich cas zase prijde, ze prozatim budou jejich ukoly jinde, treba mohou vstoupit do Charty 77 a stranicky pracovat tam. Chartu 77 vede mezitim uz dospely Vaclav Havel, ktery, kdyz nesedi ve fesackem kriminale, tak znova vesele jezdi do USA a do Nemecka (kam ostatni lidi ZNOVU nemohou) a zije si veselym zivotem, obklopen vyloucenymi komunisty, s prebytkem novych bilych mercedesu a seatu ke svemu volnemu pouziti. A zaber na obycejne lidi, jak stoji ve fronte na pomerance a nove lednicky Calex a prackozdimacky Tatramatky, pricemz pracujici matky ve fronte po praci se cpou Tatrankami za 1 Kcs/kus a tloustnou socialistickym blahobytem, i v nasej ulici
budet prazdnik...
V te dobe se ve filmu vynori nova postava jmenem Petra Buzkova, zvana Pavla, prostitutka se zalibou v cizincich a fizlujici pro StB. Tuto jisteze vymyslenou postavu bude hrat Ana Geislerova, protoze na rozdil od vymyslene Buzkove ma pekna prsa a take to umozni reziserovi do filmu zamontovat nejakou odhalujici postelovou scenu, aby se vilne oko ceskeho divaka popaslo a na chvili odpoutalo od sledovani uz beztak komplikovaneho deje. Treba divoka sexy scena mezi hereckou Geislerovou a zahranicnim studentem jmenem Carlos Iljich Sanchez, studujicim v Zastavce u Brna terorismus - to necham na fantazii rezisera.
Autor techto radku by do deje rad zaradil i malou roli pro sebe - treba bych se ve filmu mohl objevit v pozadi na podiu ve Variete Praga, kde v popredi probiha schuze clenu Charty 77, kterou Havel zahaji poplacanim na stul a vyrokem "Ty muj majetecku!" no a v pozadi na podiu by hrala skupina Rangers-Plavci a ja bych tam s Jenikem Vancurou a Milanem Dufkem zpival "Promovani ynzynyzi, promovani ynzynyri, sinus, kosinus, uhlopricka!" - nic moc, jen par vterin, abych vesel do historie... jen takovy dabovany stek a fikce - zpivat neumim, hrat na kytaru taky ne a v te dobe jsem byl na obracenem konci sveta, ale proc ne?
A par zaberu ze zahranici by tam bylo, treba z Peru, jak Milos Forman na Macchu Picchu (zadni projekce, zadne vylety!) hleda sveho zidovskeho otce, ktery ho zplodil na brehu Machova jezera - poznamka pro rezisera: vyhnout se asociacim s Hamletem a jeho otcem na hradbach. A zabery z Berlina, jak na Glienicker Brucke pres Havelu meni Americani chyceneho spiona Koechera a jeho zenu v bilem kozichu (tu by hrala Cameron Diaz, nic by nerikala, jen ten jeji krasny usmev by promluvil) za malinkeho Anatolije Scaranskeho - ten je tak mrnavy a plesaty, ze by ho mohl verohodne zahrat Danny de Vito.
A estebak Koecher ihned nastupuje do Prognostickeho ustavu jako hlavni ekonom a organizator nadchazejici Sametove revoluce a vita ho tam - "Vitej soudruhu! Dlouho jsme se nevideli!" i Vaclav Klaus, ktery s nim bude sedet v jedne kancelari. A sefovat jim bude soudruh Dyba a prijde i ochmelka Zeman. Vsichni dobri rodaci!
A pak by se dej filmu stocil na Sametovou revoluci. Vaclav Havel by byl vsude doprovazen dvema agenty KGB, aby nahodou nerekl neco, co nemel a hlavni scenou by bylo konske handlovani s Adamcem, o tom, jak si chartisti/komunisti a komunisti/komunisti rozdeli funkce. "Dienstbierovi dame nekde velvyslance," pravi otcovsky Adamec. "To ne!" - desi se Havel. "To by Dienstbier neprijal. To by bylo pod jeho uroven. Musime mu dat ministra zahranici!"
A zaverecna scena filmu bude, jak Havel sedi s Adamcem a Calfou na prazskem hrade v roce 2000, kazdy drzi svuj seznam veci, co se melo udelat, na stole lezi zakon bez sankci a tudiz bezzuby cislo 198/1993 Sb. o protipravnosti komunistickeho rezimu prijaty Parlamentem Ceske republiky. Adamec si Havlovi pochvaluje: "To jsme s nima ale vyjebali, Vaclave, co? Sezrali to i s navijakem!". A nad nimi vlaje rezidentsky praporek s obrazkem Svejka s dvema ocasy a napisem "Pravda vitezi". Vasemu odkazu verni zustaneme, soudruhu Rezidente!
Opona - a lidi muzou v kine zavodit, kdo bude prvni ze dveri...
No reknete, nebyl by to lepsi film nez ty blivajzy, co vam tam toci?
Rosta
-------------